GMO

GMO (geneticky modifikované organismy, anglicky genetically modified organism) jsou organismy (bakterie, viry, houby, rostliny a živočichové), kterým byla pozměněna struktura DNA nějakým umělým způsobem (např. metodou CRISPR), na rozdíl od šlechtění, kdy je DNA organismů měněna náhodně, „přirozenou“ mutací.
První geneticky modifikovaný organismus vytvořili Herbert Boyer a Stanley Cohen v roce 1973. Vzali si gen z bakterie, která poskytla rezistenci vůči antibiotikům kanamycin, vložili jej do plazmidu další bakterie. Ty, které úspěšně pojmuly plazmid, pak mohly přežít v přítomnosti kanamycinu. O rok později byl Rudolfem Jaenishem vytvořen první geneticky modifikovaný živočich, byla to myš. V roce 1983 pak byla vytvořena první geneticky modifikovaná rostlina, Michael Webster Bevan, Richard Bailey Flavell a​ Mary-Dell Chilton​ová si pro tento účel vybrali tabák.

Klady GMO plodin mohou být: vyšší odolnost vůči chorobám, vyšší plodivost, odolnost vůči vnějším podmínkám; a to, že můžeme libovolně ovlivňovat další vlastnosti, např. složení plodin. Právě tyto výhody z GMO plodin dělají „superplodiny“. Existují ale i zápory GMO, například etická otázka. Může člověk takovým způsobem ovlivňovat přírodu? Co způsobí vniknutí GMO do volné přírody a může zavinit vytlačení původních druhů, tedy narušení biodiverzity? Díky těmto otázkám mají lidé k GMO nedůvěru. Kromě těchto relevantních otázek jsou však i GMO zdrojem některých předsudků. Převážně si lidé myslí, že GMO jsou zdravotně závadné, způsobují alergie a nálepka „GMO free“ se objevuje mezi nálepkami „bez lepku“ nebo „bez konzervantů a barviv“ jako kdyby byly GMO něco, co je automaticky zdraví škodlivé.

Já osobně si myslím, že geneticky modifikované organismy je cesta, ze které už nejde sejít a že pokud chceme dobře uživit 7,5 miliardy lidí (toto číslo rychle roste) budeme je muset využít. Když dokážeme minimalizovat ztráty, zvýšit plodivost nebo změnit složení plodin, bude lidstvo mnohem zdravější a nakrmenější a nebude muset používat tolik pesticidů. Naopak se mi nelíbí použití genetické modifikace, tak aby byla rostlina odolná proti herbicidům, protože s plošným stříkáním jakýchkoli pesticidů nesouhlasím, protože to jsou podle mého názoru jedy narušující biodiverzitu a přírodu samotnou. Někdy zaznívá názor, že při genetických modifikací si člověk „hraje na boha“, podle mě si ale při šlechtění člověk také stejně hraje na boha, navíc když člověk s GMO bude hospodařit dobře, je to podle mě v pořádku. Ohledně etiky; šlechtění nebo ozařování ionizujícím zářením a následná selekce mi přijde mnohem odpornější, protože můžou vzniknout zmutovaní přešlechtění „odpadní jedinci“.

Je mi někdy líto, když vidím přešlechtěné pejsky, kteří trpí na páteř, záněty očí, kyčle, záněty v kůži, ucpané slzné kanálky a další obtíže, jen kvůli lidskému ideálu krásy psů. Rovněž se mi dělá zle ze vyšlechtěných bezsrstých savců (např. psi a kočky), protože jen kvůli lidským alergiím by tato zvířata nebyla schopná přežít venku ve volné přírodě. Zároveň se však bojím úniku geneticky modifikovaných organismů do volné přírody, kde by se mohly chovat podobně invazní druhy, proto bychom měli zvážit některé úpravy genomu a geneticky modifikované organismy dobře „hlídat“. Také musíme dohlížet na použití GMO, aby nedošlo k jejich zneužití například jako biologické zbraně, protože každá věc se dá jak využít, tak zneužít. Podle mě bychom vždy měli zvážit, zda je genetická úprava opodstatněná a jestli je organismus bezpečný nebo jestli mu genetická modifikace nezpůsobí potíže.

Dovolte mi ještě uvést pár příkladů z historie. V roce 2000 byla vyvinuta takzvaná zlatá rýže, která obsahovala betakaroten, ze kterého si lidské tělo vyrábí vitamín A. Díky této rýži by nemuseli lidé, kteří jedí a pěstují pouze rýži, mít nedostatek tohoto vitamínu, který může vést až k oslepnutí nebo dokonce k úmrtí. Spousta lidí takto mohla být zdravější, ale kvůli přijetí Cartagenského protokolu byla rýže zakázána. V roce 2018 však v některých zemích byla povolena a může zachraňovat zrak i životy.

Díky GMO mikroorganismům můžeme ve velkém vyrábět inzulín a spousta jiných léků bez kterých bychom se neobešli. Pokud bychom tyto GMO organismy zakázali, museli bychom vyrábět spousta léků uměle, synteticky; které by měly více vedlejších účinků. Díky GMO plodinám, které jsou vytvořeny, aby byly odolnější vůči některým škůdcům, chorobám nebo prostředí (např. sucho, vyšší slanost apod.) se nemusí tolik stříkat pesticidy. Pesticidy většinou obsahují jedy, které mají zabít určitý druh organismů (např. fungicidy zabíjí houby, herbicidy plevel, insekticidy hmyz), problémem je, že unikají do přírody a působí špatně i na ty organismy, proti kterým nebyl ani ten či onen pesticid vytvořen. V roce 2012 ​Gilles-Éric Séralini publikoval studii o tom, že GMO kukuřice NK603 zvyšuje pravděpodobnost rakoviny u potkanů. Studie potom spustila lavinu titulků v novinách a projednávání, zda jsou tedy opravdu GMO jedovaté. Ve Francii, v EU, v Rusku a dalších zemí se bouřlivě projednávalo stažení této kukuřice z trhu. V Keni potom zakázali dokonce všechny GMO. Avšak po vědeckém prozkoumání studie bylo zjištěno, že Séralini neprovedl objektivní studii, protože částečně manipuloval s médii, použil malý vzorek a šlechtění potkani, které pro studii použil, často trpí rakovinou přirozeně.

Shrnul bych to takto: ​„GMO jsou nástroj jak zvýšit plodivost, odolnost a další úžasné vlastnosti, je však důležité s tímto nástrojem nakládat rozumně a být poučeni. Neměli bychom se vzdávat této cesty a určitě bychom měli dále podporovat výzkum.“
 

Copyright © 2021 Šimon Pelikán.